cal-on-off menu-on-off

Dějiny kraje

Kořeny nejstarší minulosti našeho kraje se stejně jako všude jinde ztrácejí v mlhách věků.

Dějiny kraje, obrázek se otevře v novém okně
  • Pravěk

Bakovsko, vytyčené vrchy Babou, Brejlovem a Bradlcem, byl v nejstarší minulosti tvořeno pásem pravěkého pralesa, lemovaného řekou Jizerou, jak nám ho ve svém Bohdarovi líčí místní spisovatel Karel Sellner.

Nejstarší doklady přítomnosti člověka v našem kraji jsou poměrně mladé, až ze starší doby kamenné se nám do našich časů dochovaly dvě pazourková ostří, nalezená v bývalé cihelně v Nové Vsi. Ani mladší doba kamenná neznamená období trvalého osídlení. Ojedinělé nálezy z polí u Studénky (sekeromlat) a Chudoples (kamenná sekera) dosvědčují spíše náhodně zbloudilého lovce, než stopy po kolonizačním proudu.

Až doba bronzová (1200 - 700 př. n. l.), jak se zdá, znamenala počátek usazování obyvatel v Bakovském kraji. V této době se do Pojizeří dostává lid popelnicových polí. Jedna z osad této kultury stávala pravděpodobně u Nové Vsi, jak dokládají vykopávky Eduarda Štorcha z roku 1908. Také při trati v Malé Bělé bylo roku 1922 odkryto 173 hrobů lidu popelnicových polí. Podle nalezených předmětů můžeme soudit, že zde stála velká osada, a to až do doby halštatské. Z doby pozdější, laténské (od 4. stol. př. n. l.), ani po přítomnosti germánských Markomanů, nemáme na Bakovsku žádné zprávy.

  • Středověk

Pomyslný bod ve středověkých dějinách Bakovského kraje můžeme umístit do 11. století, kdy se v souvislosti s růstem počtu obyvatel v Čechách dostává přes vrchy Baba a Bradlec na Bakovsko slovanský kmen Charvatů. Pravděpodobně z této doby se nám zachovaly i nejstarší názvy obcí, které dostávali svá jména obvykle podle svých zakladatelů - praotců či stařešinů. Tak vzniky například Maňíkovice, Dalešice, a jiné osady. Jiné názvy vznikaly v souvislosti s okolním krajem, přírodní situací míst - Dolánky, ležící „v dolíku", Horka, označující naopak vrch, Bradlec, tvořící ostré „bradlo", jsou jen několika příklady. Samotné jméno Bakov bylo pravděpodobně odvozeno od svého zakladatele Baka, který v průběhu kolonizace Českých zemí ve 13. století jakožto lokátor - ten, který vytyčuje vhodné místo pro obec - umístil svůj dvorec někde do míst dnešního Bakova.

Od roku 1345 jsou dějiny našeho města úzce spjata s panstvím zvířetickým, rodem Vartenberků, kteří si na přelomu 13. a 14. století nad ostrohem u Jizery vystavěli své rodové sídlo - hrad Zvířetice. Zvířetické panství za Vartemberků zahrnovalo Chudoplesy, část Kosmonos, Bradlec, Těšnov, dvůr Olšovku, Dalešice, Bitouchov, Zvířetice, Pryčhledy, později také Dolánky. O další rozšíření držav se zasloužil Markvart, který v roce 1345 od opata cisterciáckého kláštera Hradiště získává městečko Bakov včetně okolních vsí Ptýrov, Ptýrovce, Veselé a Maníkovic.

Událostí, ohlašující vstup do pohnutého období husitských válek se stalo vypálení kláštera Hradiště 30. dubna 1420, který se z této rány již nevzpamatoval. V druhé polovině roku 1420 táhla husitská vojska Pojizeřím. Nejsou zprávy o tom, že by došlo k obléhání hradu Zvířetic. Stejně jako sousední Michalovice se pravděpodobně orebitům poddaly a tím byly ušetřeny zkázy. Podle pověsti však sídlil husitský tábor na louce u Jizery přímo naproti hradní dnešní zřícenině. Po celé období husitských válek bylo Bakovsko ušetřeno ničivých vlivů.

Druhá polovina 15. století je ve znamení rozvoje městečka: Objevují se první řemesla, přibylo domů i obyvatel. Památného roku 1497 získává majitel panství, Hašek ze Zvířetic, pro Bakov městská privilegia, právo tržní a jarmareční, a Bakov získává svou pečeť- bílou věž v červeném poli.

Mementem vrcholného středověku je prodej zvířetického panství - roku 1504 ho získává Václav Sezima z Ústí a tím jsou se období zprávy rodu pánů ze Zvířetic na Bakovsku uzavírá.

  • Novověk

Správa Vartnenberků je ve znamení podpory protestanské víry v našem kraji, stejně jako tomu bylo i na Mladoboleslavsku pod Krajíři z Krajku. Vartenberkové, horliví luteráni, dali vznik kapli svatého Jakuba (dnes svaté Barbory) na tehdy novém bakovském hřbitově. Osudným se pro rod Vartenberků - konkrétně pro Adama - stalo známé stavovské povstání proti Habsburkům roku 1547. Byla zkonfiskována velká panství, pouze hradišťské a zvířetické zůstali v jejich rukou. Velmi záhy však prodávají své državy svým příbuzným k kamenické větve Vartenberků, kteří se velmi zasloužili o rozvoj celého paství i městečka Bakova.

Správu držav, kterou vykonával hejtman Adam ze Zálužan, sídlila na Zvířetickém zámku, jak se tehdy staré feudální sídlo po své přestavbě nazývalo. Na podnět Vartenberků byly roku 1560 založeny obce Nová Ves a Čihádka, do kterých byli pozváni němečtí kolonisté. Také již existující obce - Bitouchov, Dolánky nebo Malá Bělá - zaznamenávají v této době příliv německých osadníků.

Východní část zeměpisného Bakovska je tvořena historickým panstvím Studénka - tu v 16. století obýval rod Vančurů z Řehnic. Sousedství dvou panství přinášelo často množství sporů. Když si Jiřík Vančura postavil při silnici v místech dnešního Trenčína krčmu, jež se stala konkurencí vartenberského zájezdního hostince v Chudoplesích, řevnivost mezi oběma pány jen vzrostla. Bělohorská porážka roku 1620 zamíchala osudy v bakovské kotlině. Majitelé obou panství - Jan Vlk na Zvířeticích i Jiřík Vančura z Řehnic na Studénce, přišli pro svou účast na stavovském odboji o své državy a na Bakovsko se poprvé dostává rod Valdštejnů, neboť Albrecht, známý svým skupováním konfiskovaných pozemků, roku 1623 kupuje obě panství, která spojuje v jediné. Obecné zhoršení poměrů a utužování katolického tlaku pocítil i Bakovský kraj, a ani válečné události Třicetileté války se kaji vyhnuli: Při svém ústupu od Prahy vypálili Sasové mnoho vesnic - Chudoplesy, Trenčín, Horka, Veselá, stejně jako mnoho obcí studénského panství, lehli popelem. To se opakovalo i v letech 1639/40, kdy byly kromě jiný vesnic zničeny i všechny mosty přes řeku Jizeru v úseku od Bakova až k Josefovu Dolu. Obnova poničených statků po třicetileté válce byla zcela v režii Valdštejnů. Především Arnošť Josef se velmi zasloužil o obnovu mnohého. Přestavěl dvorec na Studénce, založil ves Buda, na hrázi Rečkovského rybníka vyrostl mlýn a pila. Tak vznikla „Soudná", pozdější Rečkov. Také první klokočská kaplička - tehdy ovšem jen dřevěná - vznikla Arnoštovou zásluhou. Roku 1693 byla po požáru hradu Zvířetice správa celého panství přenesena do bývalého kláštera Hradiště. Další institucionální změny na Bakovku nastaly až v roce 1849, kdy byl zrušen Boleslavský kraj i vrchnostenské úřady a správa přenesena do Jičína. V druhé polovině 19. století se na Bakovsko dostává nové řemeslo - košíkářství. Orobince, který kdysi vystřídal prapůvodní hrnčířství, se po vysoušení rybníků, pro šlechtické velkostatky vítané budoucí plochy pro pěstování plodin, nedostávalo, a proto se začalo s vysazováním vrbových prutů. Umění výroby bylo zprostředkováno mistrem z pražské Zbraslavi, kde mělo pletení košíků dlouhou tradici.

  • Nová doba

Především první světová válka ovlivnila poměry v kraji velkou měrou. Nedostatek potravin, přistěhovalectví, odchod na frontu, to všechno jsou problémy, které neklidná doba bojů přináší a výjimkou nebylo ani Bakovsko. K uklidnění poměrů dochází až v období první republiky.

Vznik Českosloveské republiky je také obdobím definitivního rozpadu starých struktur a tedy dějinami Bakovska ve svém celku, v průniku panství Studénka a Zvířetice, jak ho z máme do doby Valdštejnů. Mnichovský diktát znamenal pro administrativní poměry kraje především rozdělení lesního panství hraběte Valdštejna ve dva státy a připojení Klokočky a Lovotína k německé části.

Pod správu Bakova se postupně dostávají pouze některé obce nejbližší, jak je nakonec známe z dnešní doby. Toto je Bakovsko nové, a stopy původního pojmu se ztrácí v nánosech dob...


Vytvořeno 25.1.2021 11:25:04 | přečteno 476x | magdalena.bulirova

Rozcestí středního Pojizeří

Bakov nad Jizerou je město okresu Mladá Boleslav. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 000 obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi) ...

Více o městě
2

Prozkoumejte Bakovsko

Bakovsko leží v krajině středního Pojizeří mezi Mnichovým Hradištěm a Mladou Boleslaví, na přímém rozcestí mezi Českým rájem na východě a Máchovým krajem na západě. Krajem protéká řeka Jizera, jeho dominantou je hora Baba nad jejím levým břehem a zřícenina hradu a zámku Zvířetice při břehu pravém.