Dominantou bakovského náměstí je barokní Sloup Nejsvětější Trojice neboli „morový sloup“. Měl ochránit obyvatele před morovými ranami, které město často provázely. Byl zhotoven v letech 1727-29 a pochází z dílny významného barokního sochaře Josefa Jiřího Jelínka z Kosmonos. Kamenné zábradlí bylo k sloupu doplněno roku 1770.

Předchůdcem kostela byla dřevěná kaple Panny Marie, vystavěná v prvopočátcích osídlení Bakova na počátku 13. století. Na jejím místě Havel a Vilém ze Zvířetic roku 1384 vystavět kamenný kostel zasvěcený sv. Bartoloměji.

Již z roku 1590 pochází první písemná zmínka o existenci bakovské školy při kostelu svatého Bartoloměje. 

Výstavný renesanční hřbitovní portál  z roku 1588 je druhou nejstarší památkou Bakova nad Jizerou. Nachází se před vstupem do areálu bývalého hřbitova s kaplí sv. Barbory. Brána byla vztyčena za Jana z Vartneberka.

Kostel byl původně hřbitovní kaplí sv. Jakuba, kterou nechal vystavět na konci 30. let 16. století Jan z Vartenberka jako rodinnou rodovou hrobku. Zároveň byla využívána jako modlitebna českých bratří, neboť Vartenberkové byly podporovateli protestantství. Po stavovském povstání byl roku 1547 kostel zrušen a obnoven až v roce 1614.

Sbor Prokopa Velikého (také Husův sbor) byl postaven roku 1931 ve funkcionalistickém stylu dle návrhu bakovské architekta Josefa Studničného. Jeho výstavba souvisí se založením církve Československé husitské v Bakově nad Jizerou roku 1920. 

Bakovská škola byla vystavěna ve dvou fázích v letech 1905-7 podle návrhu bakovského architekta Josefa Kinzla. 

Budova Sokola poblíž železniční stanice pochází z roku 1926. Její vznik souvisí činností sokolské organizace na Bakovsku založené již roku 1885.