Na konci 16. století prošel kostel rozsáhlou úpravou ve stylu pozdní gotiky a renesance, jejímž autorem byl českokamenický stavitel Petr Patzenhauer. V roce 1614 byl kostel dále přestavěn ve stylu manýrismu. Po požáru roku 1657 byl opraven v duchu baroka a získal svou současnou věž. Poslední přestavba nastala po požáru v roce 1838, kdy věž získala své současné zastřešení. 

Současný kostel je jednolodní obdélnou stavbou s hranolovou věží. Na jižní straně lodi se nachází literátská kruchta spočívající na pilířových arkádách. V jihozápadním nároží je umístěna obdélná mariánská kaple z roku 1744. 

Vnitřní výzdoba kostela pochází převážně 2. čtvrtiny 18. století. Hlavní oltář z roku 1733 je dílem řezbáře Josefa Jelínka z Kosmonos. Nese obraz Nejsvětější Trojice z roku 1741 a obraz sv. Bartoloměje od Antonína Košáteckého z roku 1819. Významnou památkou kostela je kamenná křtitelnice z roku 1665.

Naproti kostelu se nachází pozdně barokní fara z roku 1774 a před ní socha sv. Jana Nepomuckého, vytvořená roku 1731 Josefem Jelínkem z Kosmonos, která je kulturní památkou České republiky.