Až donedávna byla Studénka, opředená vpravdě romantickými strašidelnými pověstmi, jedním z nejtajemnějších míst na bakovsku. Atmosféra opuštěných stavení bývalého hospodářského dvorce, vymlácených oken a rozpadajících se zdí dolehne na většinu z nás. Areál s bývalým zámečkem (tvrzí), kdysi sídlem pánů na Studénce, koupil letošního roku (2005) nový majitel, který ho vzorně vyčistil od nánosů odpadků (neboť se dvorec stalo od konce 80. let oblíbeným místem „černých" skládek) a tím jistě podstatně zmírnil (ale úplně neodstranil!) tajemného ducha místa. Na druhou stranu tím byly podniknuty rozhodující kroky k záchraně zámečku, jinak odsouzenému ke zkáze. 

Prvním doloženým majitelem Studénky byl Vlastibor ze Studénky, o němž se dozvídáme k roku 1297. V letech 1497 - 1513 připadl statek ke Kosteckému panství a po jeho konfiskaci 1513 - 1623 ho získávají Vančurové z Řehnic, nejvýznamnější rod, který studénku vlastnil. Ti podnikli koncem 16. rozšíření tvrze na renesanční zámeček. Po sloučení panství zvířetického a studénského Valdštejny roku 1627 je Studénka připojena ke Zvířeticím, později se pak stává samozřejmou součástí mnichovohradištského panství. Zámeček fungoval až do roku 1698, v posledním období už pouze jako úřednické sílo, okna v patře byla zatlučena. Za dob socialismu sloužil zámeček jako byty, ale nájemníci se podepsali na jeho stavu rozebíráním dřevěných částí na dřevo. Když bylo zničeno, co bylo možné lidskou rukou zničit, byla studénka opuštěna a hlavní sklepení zatopeno vodou.

A jak Studénka vypadala? Zámeček byl tvořen dvěma křídli do tvaru písmene L. Střední část byla opatřena křížovými klenbami, západní okrajová část byla pak valeně klenutá. Na severní straně křídla se nám zachoval pozdně gotický portálek vedoucí do sklepení, který nám umožní datovat budovu do 15. století. Východní křídlo bylo také podsklepeno, i když jen z části. Dnes jsou zatopené vodou. V oblasti východního svahu můžeme pozorovat známky existence další části tvrze v podobě základů obvodové východní zdi. Na fasádě zámečku si můžeme pozorovat původní dochované ostění oken a zbytky sgrafitové fasády.