Letos 16. června tomu bude už plných 110 let, kdy se ve starém domě /dnes už zbouraném/ v Jizerní ulici v Bakově narodil František Horčička – Havíř. Nadaný žák zdejší školy vystudoval boleslavskou reálku a zahájil studium na vysoké škole, kterou však nedokončil. Záhy nastoupil jako úředník do šekového úřadu v Praze. Brzy se přiklonil k literatuře. Všímal si typů drobných úředníčků, kancelářských pomocníků i jejich mocných představených v úřadech a bankách. Takovým literárním typem je Jan Kříž, mladý začínající úředník, v novele Kolotoč v plamenech. Úřad ho neuspokojuje, a proto po nocích píše svůj první román, aby ukojil svou ctižádostivost. Úporná péče o rodinu a osobní krize jej přivede k sebevraždě. Novela vyšla pod pseudonymem Hanuš Lovotín.

Za války v roce 1942 vydal svůj první humoristický román Nepozdravil u vrbiček, tentokrát pod jménem František Havíř. Děj románu se odehrává převážně v prostředí pražské banky, ale také v jeho rodném Bakově, který však románově pojmenovává jako Chudoplesy. Dílo má četné autobiografické prvky, zvláště pokud jde o popis událostí v Horčičkově rodném městě. Hlavní hrdinou je Vincík Platenka, bankovní úředník, který s námahou vydělává na chod své mladé rodiny, a proto si často půjčuje od svých kolegů. Pro tuto svou vlastnost dostává přezdívku kolega Nezdáreek nebo doktor Pumpa, neboť měl schopnost z každého vypáčit třeba i nejmenší obnos. Platenku autor vypodobnil jako vtipného, velkorysého a dobrosrdečného člověka.

Po druhé světové válce pracoval Horčička pro státní rozhlas, kde mu uvedli jeho hru Další pán, prosím! Velký úspěch mělo jeho drama Kosí píseň, jež nás zavádí do známého prostředí pletařů orobincových výrobků. Bakovské prostředí objevíme především v jeho scénáři pro film Zvony z rákosu, který měl premiéru v roce 1950 a promítal se též v bakovské sokolovně. Bohužel většina filmových záběrů /kromě práce pletařek/ pochází ze západočeského městečka Úterý. Film řešil sociální poměry pletařů v našem městě v konci 19. století.

Spisovatel je též autorem povídek Dohola – prosím? i dalších děl (Veselá bída, Miss Evropa, Třikrát v novinách a dalších).

František Horčička byl prvním Bakovákem, který čerpal látky z rodného prostředí svého města a využíval je pro svou literární tvorbu. Rád se do Bakova vracel každý rok o prázdninách i o Dušičkách, aby znovu nabyl svěžest pro život i inspiraci pro svou tvorbu.

V Muzeu Bakovska je mu věnována část literární expozice. Bohužel muzeum má k dispozici pouze jen jeden jeho román. Proto žádáme spoluobčany o poskytnutí jeho děl, pokud už doma nejsou k užitku, aby mohla být vystavena pro veřejnost.

- ář