Většina z nás si zajisté vzpomene na velké oslavy udělení městských práv Bakovu nad Jizerou, které proběhly právě před deseti léty o posvícení. Byly to slavné tři dny, v nichž jsme si četnými kulturními akcemi vzpomněli 500. výročí událostí z roku 1497. Mnohým na památku zůstala mince, která byly tehdy ražena a prodávána přímo na zdejším náměstí, aby připomněla dávnou historickou událost.

Když věrný stoupenec krále Jiříka z Poděbrad Heřman ze Zvířetic zdědil zvířetické panství, panovala ještě naděje, že tento starodávný český rod udrží dotyčné panství ve svých rukou na další staletí. Král zvláštní listinou ujistil Heřmana ze Zvířetic, že původní zboží klášterských cisterciáků (městečko Bakov, vsi Manikovice, oba Ptejrovy, Haškov, Veselá, les Lovotín a dále četné rybníky včetně dvou mlýnů), které Zvířetičtí spravovali od roku 1345, zůstává i nadále po zániku cisterciáckého řádu na Klášteře dne 30. dubna 1420 (byl vypálen husity) v držení Heřmana ze Zvířetic. Celistvost zvířetického panství byla tak i nadále zajištěna.

Za oddanost králi získal Heřman v posledních létech králova života (zemřel 1471) i panství bydžovské. Heřman se pak přestěhoval do hradu ve Starém Bydžově spolu se svými syny Haškem a Petrem, zatímco nejstarší Jan zůstal na Zvířeticích, které dostal od otce do správy. Jan byl zřejmě vážně nemocný, a proto chtěl právně uspořádat zvířetické dědictví ještě za svého života. Dne 15. dubna 1496 potvrdil král Vladislav II. jeho žádost o vlastnictví výše uvedených obcí s městečkem Bakovem. Král doložil svůj písemný souhlas ještě právní pojistkou, že tyto statky nemohou být nikým přednostně vypláceny než původními cisterciáckými majiteli, kteří se však po husitských válkách na Boleslavsku už neobjevili. Jan ze Zvířetic zemřel v zimních měsících  1496 – 1497 a jeho dědici se stali oba jeho bratři Hašek a Petr ze Zvířetic. V roce 1497 si mezi sebou rozdělili správu, a tedy i úroky bývalého Janova panství: Petr získal Manikovice, oba Ptejrovy, Haškov, Veselou a Lhotice, kdežto Hašek městečko Bakov, Chudoplesy, Bradlec, Dalešice, Pryčhledy (pusté), Bítouchov, Dolánky, Malou Bělou, Podhradí a ves Zvířetice.

Zároveň se oba bratři dohodli, že požádají krále Vladislava II., který tehdy dlel v Čechách (jako král uherský a český spravoval svá království z Budína) o udělení městských práv městečku Bakovu, aby se jejich největší statek v rámci panství mohl hospodářsky rozvíjet, a tak přinesl i větší úroky. Za králem se vydal sám pan Hašek, aby krále osobně požádal o udělení městských práv městečku Bakovu. Vladislav II. z nepovědomých důvodů Haškovu žádost odkládal, než ji konečně potvrdil při odchodu ze země za svého pobytu v Olomouci 28. července 1497. Bohužel zmíněná listina se v Bakově nedochovala pro četné požáry, (zvláště v květnu roku 1643, kdy celý městys lehl popelem). Králův list není bohužel uložen ani ve státním archivu v Praze. Naštěstí existuje vidimus tohoto privilegia (vidimus je ověřená listina třetí stranou), který byl ověřen v den sv.Jakuba roku 1610 purkmistrem a městskou radou města Boleslava Mladého. Též existuje vidimus mnichovohraddišťský, jehož kopie je vystavena ve zdejším muzeu. Ani oba zmíněné opisy se však v Bakově nedochovaly.

Vladislav II.ocenil Haškovy služby, které „ jest nám činil a činiti nepřestává,“ aby „nadepsané městečko Bakov i obyvatelé jeho měli trh téhodní a jarmark roční každé pondělí po sv. Bartoloměji.“ Důležitou částí králova privilegia je udělení pečeti (z ní se vyvinul městský znak). Bakovskou pečeť představovala „na štítu bílá věž v červeném poli s krovem bílým.“ Král přiložil k bakovskému privilegiu svou pečeť v pátek o sv.Jakubu 1497.

Královo rozhodnutí podnítilo rozvoj řemesel a vznik cechů v Bakově. Tržní právo se přiřadilo k základním právům, která už dříve udělila zvířetická vrchnost (správa města, soudní a cechovní právo). Byl to počátek bohatnutí městečka, byt´ jen skromného. Bakovské privilegium zvýšilo cenu celého panství. Snad to byl i původní záměr pana Haška ze Zvířetic, který po smrti svého bratra Petra (1501) zdědil celé panství a prodal je roku 1504 pánům Sezimům z Ústí.

-ář

(Úsilí pana Haška ze Zvířetic je popsáno v povídce Anabáze pana Haška z knihy Bakovské hisorické obrázky autora V.Bednáře.)