Církev československá husitská oslavila 8. ledna tohoto roku 85. výročí své existence a v současnosti se řadí k třetí největší církevní organizaci v České republice. Než vás seznámíme s historií bakovské náboženské obce, rádi bychom vám alespoň v krátkosti přiblížili, jak tato národní církev vznikla. Vše začalo roku 1919. Tehdy přišla za papežem skupina reformě smýšlejícího českého duchovenstva s požadavky, jež se týkaly především zavedení českého jazyka do bohoslužeb, dále žádali spoluúčast laiků na správě církve, zdobrovolnění celibátu a modernizaci vzdělávání kněží. Protože Apoštolský stolec jejich požadavky zamítl, rozhodlo se 140 radikálních katolických kněží pro založení nové církve. Její slavnostní vyhlášení v chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě pražském bylo dovršením modernistického snažení českého kněžstva o navrácení pravé české lidové zbožnosti českému národu. Tolik tedy k historii CČSH jako celku a nyní se věnujme bakovské náboženské obci, která patří k nejstarším v královéhradecké diecézi. O její vznik se zasloužil Antonín Blahout, místní katolický kaplan. Navzdory církevním zákazům a hrozbám exkomunikace z církve se v roce 1919 rozhodl sloužit vánoční bohoslužby v kostele svatého Bartoloměje v mateřském jazyce, což bylo bakovskými občany opravdu vstřícně přijato. Místní osvětová komise reagovala na zájem obyvatel a na 20. dubna 1920 pozvala do města jenišovského faráře Gustava Procházku, aby objasnil program nové církve. Sál radnice byl zcela zaplněn a slova faráře Procházky se setkala s velkým ohlasem. Za osm dní nato, tedy 28. dubna 1920, byla v našem městě založena náboženská obec církve československé, která měla už v červenci tohoto roku 1468 přihlášených členů. Náboženská obec církve československé začala v Bakově žít velice intenzivním životem. Obecní zastupitelstvo jí propůjčilo kostel svaté Barbory. Obětavostí členů naší církve a podle návrhu bakovského rodáka akademického malíře Rudolfa Livory se podařilo tehdy zchátralý a značně zanedbaný objekt opravit. Kostel se stal opravdovým domovem příslušníků mladé náboženské obce. Ovšem jen na pouhých 5 let. Ačkoli obecní zastupitelstvo propůjčilo naší církvi zmíněný kostel k trvalému užívání, nařídila r. 1925 okresní politická správa v Mnichově Hradišti navrátit objekt bývalému vlastníku, římsko-katolické církvi. Bylo to bolestné, ale ani ztráta kostela nepodlomila činnost církve. Bohoslužby se konaly v kreslírně měšťanské chlapecké školy a v letním období bývaly i pod širým nebem v Komenského sadech. Toto provizorium se členové rozhodli řešit zakoupením pozemku v Husově ulici a následnou stavbou nového kostela. Jeho slavnostní otevření se konalo 25. října 1931 za přítomnosti patriarchy CČS Gustava Procházky. Sbor Prokopa Velikého byl postaven podle návrhu zdejšího rodáka, architekta Josefa Studničného. Měl být původně rozsáhlejší a spojený s farou, ale pro nedostatek finančních prostředků byly plány zredukovány. Přesto se musíme upřímně obdivovat úsilí a obětavosti našich předků, kteří se o postavení našeho sboru zasloužili. Současný život Církve československé husitské probíhá na dvou místech. Prvním je zmíněný sbor Prokopa Velikého, kde se konají bohoslužby každou neděli v 11 hodin, a to od Velikonoc do Svátku zesnulých. Přes zimu využíváme modlitebnu na farním úřadu v ulici 5. května 513. Čas bohoslužeb je stejný a jsme rádi, že se naše řady čas od času rozšíří o nové tváře, ať už jsou našimi příslušníky či nikoli. Oba prostory, sbor i modlitebna, slouží nejen nám, ale stávají se místem konání koncertů, dětských divadelních představení, přednášek či výstav, kam je zvána široká bakovská veřejnost. K pozvání na chystané akce využíváme také možnosti oznámení v „Bakovsku“ a v místním rozhlase. 

Proto přijměte od nás už nyní pozvánku na slavnostní bohoslužby k výročí založení církve československé husitské v Bakově nad Jizerou, které se budou konat v neděli 24. dubna 2005 ve sboru Prokopa Velikého v 11 hodin za účasti biskupa naší diecéze Štěpána Kláska. Rada starších CČSH v Bakově nad Jizerou. 

 Kateřina Pechancová