cal-on-off menu-on-off

Bakovské peněžní ústavy

Bakovsko, červen 2003

Snahy po zřízení peněžního ústavu v Bakově začaly v polovině šedesátých let devatenáctého století. Místní představitelé učinili první krok k ustavení Občanské záložny v Bakově dne 24. srpna 1868. Příslušné povolení obdrželi od nadřízených úřadů počátkem příštího roku, a tak mohla být záložna 27. března slavnostně otevřena. Prvním jejím ředitelem se stal trenčínský mlynář Karel Hála, v té době už usedlý v Bakově. V roce 1872 byl zvolen za pokladníka jednooký pensionovaný setník Josef Hála. V dalším volebním období se stává ředitelem měšťanosta Augustin Fibiger, revizorem městský tajemník Josef Ladislav Koloc a pokladníkem zůstává výše uvedený Josef Hála. Právě posledně jmenovaný byl příčinou defraudace záložny na podzim v roce 1891. Tehdy byl pověřen revizí účtů zdejší ředitel dívčí školy Vojtěch Horčička. Při kontrole účtů mu stále něco nevycházelo, a proto požádal o pomoc ředitele mnichovohradišťské záložny. Kontroloři nevyšli z údivu. V záložně chybělo celkem 52 tisíc zlatých. Přísnou revizí všech účtů bylo zjištěno, že pokladník Hála zpronevěřil 38 tisíc zlatých a dalších 14 tisíc bylo promrháno nedbalým vedením účtů. Hlavní viník Hála jako kasír, ředitel záložny Fibiger a revizor J.L. Koloc byli eskortováni do vězení do Hradiště a posléze do Mladé Boleslavi. Hála byl odsouzen k pětiletému žaláři, J.L. Koloc na 7 měsíců a starosta Fibiger, co by ředitel záložny, ovšem odpovědný za její správu, jen na šest týdnů. Nejhůře však dopadli podílníci, kteří museli uhradit ze svého celou částku. Jimi byli většinou místní drobní živnostníci a majitelé domů, z nichž každý měl i více podílů v záložně. Proto se nedivme, že v Bakově v té době vznikla satirická píseň, která si bere na mušku tehdejší představitele občanské záložny. Satira měla celkem 30 strof. Uvádíme z ní první čtyři:

 „Bakove, Bakovečku,
zpívaj o tobě písničku.
Ležíš pěkně nad Jizerou,
ukradli nám kasu celou.
Hálo, Hálo, jednooký,
tys nám vybral všechny cvoky.
Byls kasírem u záložny,
žil‘s jako pán velkomožný.“

Nadlouho potom v Bakově žádný další peněžní ústav neexistoval. Nejvíce tím trpěl zdejší obchod a živnosti. Iniciativy se ujal ředitel Živnostenského společenstva v Bakově František Kulštrunk, obchodník z čp. 25, který rozvinul mezi živnostníky svůj plán na založení nového peněžního ústavu. Začátky nebyly nikterak snadné. Nejdříve bylo třeba se obrátit na správu města o radu. Městské zastupitelstvo po úradě schválilo 25. listopadu 1896 jednomyslné usnesení o zřízení Městské spořitelny v Bakově. Byl sestaven návrh stanov a odeslán ke schválení nadřízeným orgánům. Trvalo však dlouhých pět let, než po různých intervencích a přímluvách vlivných osob (jednou z nich byl poslanec na říšské radě Ervín Špindler), rakouské ministerstvo vnitra 10. května 1901 svým výnosem čj. 16370 zřízení spořitelny povolilo.Vlastní stanovy schválilo místodržitelství v Praze 15. listopadu téhož roku. Městská spořitelna mohla být konečně otevřena 2. ledna 1902.

Vedením účetní a peněžní agendy byl pověřen tehdejší městský tajemník Josef Grünwald z Trenčína, který úřadoval plných deset let. Oporou mu byl též druhý pokladník Josef Štěpánek, později zde pracuje Josef Čapek, Josef Šťastný, Josef Turek, Emanuel Kyncl a další.

Městská spořitelna v Bakově velmi prospívala, jak je patrné z výročních zpráv v předválečném období. Proto mohla také ve spolupráci s městským úřadem postavit v roce 1929 nový dům spořitelny i se znamenitou výzdobou v průčelí. Celkové náklady včetně vnitřního vybavení činily 1 milion Kč.

Po druhé světové válce, kdy došlo ke znárodnění bankovnictví, přešla bakovská spořitelna do systému Československé, později České státní spořitelny. Její význam proti předchozím letům se neustále zmenšoval. Rozsáhlou agendu stačila vyřizovat při dvou a třídenních úředních dnech pouze jedna úřednice. Za přepážkou jsme vídali paní Šťastnou a paní Danu Kyselovou, v devadesátých létech ještě paní Koubovou a Babákovou. Především jejich zásluhou bylo, že zdejší pobočka měla důvěru v široké občanské společnosti a po léta nejen prosperovala, ale především sloužila zdejším občanům. Z nepochopitelných důvodů dne 1. dubna letošního roku byla její činnost v Bakově z rozhodnutí jejích nadřízených orgánů ukončena. Poctivá snaha jejích zakladatelů před více než sto léty i podpora poctivých střádalů, kteří ji po dlouhá desetiletí důvěřovali, přišla snadným rozhodnutím, aspoň tak se autor článku domnívá, v niveč. I v nejhorším si však lidé vědí rady. Už tu zase putuje písnička:

 „Bakove, malý Bakovečku,
tak už máš po spordomečku.
Zavřeli ti spořitelnu,
tu letitou střádatelnu,
udělali tečku.
Floky si zde vybrali,
do Hradiště pobrali.
Jeden nemá kam je dávat,
do peřiny snad ukládat.
Vše jsme prohráli.“

-ář


Bakovské peněžní ústavy

Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

 
Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

 
Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

 
Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

 
Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

 
Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

Uzavření Čs. spořitelny v Bakově r. 2003

 
 
Vytvořeno 7.2.2013 21:18:08 | přečteno 53x | magdalena.bulirova

Rozcestí středního Pojizeří

Bakov nad Jizerou je město okresu Mladá Boleslav. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 000 obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi) ...

Více o městě
2

Prozkoumejte Bakovsko

Bakovsko leží v krajině středního Pojizeří mezi Mnichovým Hradištěm a Mladou Boleslaví, na přímém rozcestí mezi Českým rájem na východě a Máchovým krajem na západě. Krajem protéká řeka Jizera, jeho dominantou je hora Baba nad jejím levým břehem a zřícenina hradu a zámku Zvířetice při břehu pravém.