cal-on-off menu-on-off

Bakovské školství v konci 18. století

Bakovsko, červenec 2003 

Ještě za působení bakovského kantora Jiříka Ignáce linky, jinak už tehdy známého představitele české kantorské hudby, začali bakovští radní s výstavbou nové školy. Bylo rozhodnuto ji postavit na původních základech předešlé budovy, tedy tam, kde dnes stojí fara. Základním materiálem se stal kámen. Když však vystavěli přízemí, zalekl se stavitel dalšího pokračování. Obával se totiž, že by přízemí neuneslo patro. Proto bylo ještě v roce 1774 stanoveno, že štok (první patro) bude postaveno ze dřeva. Navíc majitel panství, který se zřejmě na stavbě podílel, rozhodl na přání zdejšího faráře Rumfelda, že nová budova se stane farou, neboť i stará farní budova už také dosloužila. A tak se také stalo. Starou faru zbořili a místo ní sem převezli starší roubenou budovu, jež dosud stále na Klokočce, kde tvořila součást areálu lázeňských domů. Od roku 1775 se bakovská škola tedy nachází na svém novém místě už natrvalo.

Po linkově smrti v konci prosince 1791 byl 7. ledna následujícího roku vrchností jmenován místním učitelem zdejší rodák Jan Fibiger, který se v městečku narodil v roce 1760. Fibiger byl též znamenitým muzikantem a stal se po svém vzoru, který po celý svůj život spatřoval v Linkovi, též regenschorim a prvním starším literáckého kůru. Jeho největší zásluhou však bylo, že začal pečlivě dbát o Linkovo skladatelské dědictví. Bez něho by se jen máloco zachovalo do dnešní doby. Stejně jako jeho předchůdce byl v Bakově jediným učitelem v jedné jediné třídě, do níž se muselo vejít téměř 124 žáků ve věku od šesti do dvanácti let. Byla to škola triviální, kde se vedle náboženství učilo číst, psát a počítat. V roce 1774 vydala císařovna Marie Terezie se svým spoluvladařem Josefem II. nový školský patent. Na jeho základě rada Kindermann sestavil Nový školský řád, v němž byla ustanovena povinná šestiletá školní docházka dětí ve věku od šesti do dvanácti let. Zároveň bylo stanoveno, že ve všech farních obcích bude zřízena obecná triviální škola. V Bakově taková už existovala, a bohužel nedošlo k jejímu rozšíření o další třídu.

Teprve od počátku devadesátých let 18. století jsou prováděny na všech školách jednotlivých panství inspekce krajského úřadu, jejichž úkolem bylo zjistit stav škol, počet žáků a jejich docházku do školy i existenční poměry učitelů. V Bakově byla inspekce provedena dne 8. června 1792. Zúčastnil se jí krajský komisař František Zenker, který se seznámil s místními školními poměry za přítomnosti vrchního klášterskohradišťského panství Jiřího Flanderky a místního faráře Zachariáše Rumfelda. Město Bakov bylo zastoupeno svým purkmistrem Karlem Kunou a radními Josefem Krejbichem a Vojtěchem Košáteckým.

Komise se zvlášť zaměřila na počet dětí školou povinných a jejich školní docházku. Celé bakovské záduší bylo rozděleno do dvou skupin: nejbližší okolí a vzdálené okolní obce. Z blízkých obcí měly povinně docházet do školy děti kromě Bakova z Malé Bělé, Nové Vsi, Dolánek, Zvířetic, Soudné (Rečkova), Čihádek, Podhradí, Trenčína a z Horek. V samotném Bakově bylo evidováno 99 dětí, z nichž pravidelně docházelo do školy 28, občas 40 a 31 se vůbec vyučování neúčastnilo. V Malé Bělé bylo školou povinných 20 dětí, ze kterých jen 3 žáci chodili pravidelně a 10 občas. Z Nové Vsi, kde žily 24 děti tohoto věku, chodilo jen občas 11 dětí. V Dolánkách bydlelo 12 dětí, z nichž jedno se účastnilo výuky pravidelně a 8 žáků jen občas. Ze Zvířetic (evidováno 9 dětí) docházeli 3 žáci občas. Z nedalekého Trenčína (evidováno 9 dětí) docházely 4 děti také jen občas. V Horkách (celkem 16 dětí) docházeli občas 3 žáci. Z Podhradí z 9 dětí 1 žák občas, z Čihátek ze 4 dětí též 1 žák občas. Nejlepší docházku, posuzováno relativně, měly 3 děti ze Soudné, které bakovskou školu navštěvovaly též jen občas.

Vzdálenější skupinu obcí bakovského záduší tvořily: Veselá (42 dětí), Buda (14), Dalešice (7), Bítouchov (21), Chudoplesy (13) Násedlnice (9), Studénka (2), Klokočka (3), dále Haškov a Zájezda, kde nebylo evidováno žádné dítě ve věku 6 - 12 let. Z těchto vzdálenějších obcí nedocházelo žádné dítě do výuky pravidelně, Jen občas ji navštěvovaly 2 děti ze Studénky a z Dalešic a 4 děti z Chudoples. Krajský komisař rozhodl, že tyto děti nebudou napříště docházet do bakovské školy. Řešení pro ně však nenalezl.

Docházka žáků, vykazovaná učitelem Fibigerem, se v prověřovaném školním roce ustálila na 124 dětech, z toho bylo 68 chlapců a 56 dívek. Všichni byli vykazováni, že navštěvovali školní výuku jen občas. V celém obvodě žilo 10 nemocných dětí, které byly zbaveny povinné školní docházky. Na celém Bakovsku komise evidovala 93 chudých dětí.

Velký počet dětí přivedl krajskou komisi k rozhodnutí ustavit v městečku druhou třídu. Pro ni byl vrchností jmenován jako školní pomocník Josef Horák.

Krajský komisař posuzoval též učitelův plat se všemi jeho příjmy. Spolu s vrchnostenským správcem Flanderkou a představenými obce se rozhodli učitelův plat upravit:

výnos z 3 a 1/2 korce polí

5 zl.

15 kr.

za služby v kostele

3 zl.

35 kr.

obecní deputát

  14 zl.

příjmy z pohřbů

  15 zl.

36 kr.

sobotáles od 102 dětí

117 zl.

18 kr.

novoroční koleda ze 317 stavení po odečtení 107 chudých a neobydlených stavení

 10 zl.

30 kr.

honorář školnímu pomocníkovi

 20 zl.

V listopadu 1798 bylo učiteli Fibigerovi přidáno za řízení kůru 14 zl. 51 kr. z důchodu kostela v Mohelnici. Nutno dodat, že sobotáles byl vybírán týdně ve dvou sazbách: po 1 krejcaru nebo po 1 a 1/2 krejcaru. Všechny příjmy však učitel nikdy nedostal v uvedených sumách. Navíc ze svého musel uhrazovat náklady spojené s provozem kůru. Platil svým pomocníkům na kůru, zpěvákům na pohřbech, uhrazoval notový papír, struny a jiné. Z toho je patrné, že život kantora v malém městečku nebyl procházkou růžovým sadem.

Za pozornost stojí přibližné srovnání počtu dětí se školním rokem 2002/03. V tomto školním roce navštěvují 1. - 9. ročník zdejší školy 443 žáci. Výuky ve víceletých gymnáziích, sportovních či jazykových školách mimo Bakov se účastní dalších přibližně 50 dětí. Z toho lze usoudit, že současný počet dětí poklesl na přibližnou úroveň před dvěma sty léty. Křivka porodnosti nadále klesá.

-ář 


Vytvořeno 7.2.2013 21:21:55 | přečteno 56x | magdalena.bulirova

Rozcestí středního Pojizeří

Bakov nad Jizerou je město okresu Mladá Boleslav. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 000 obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi) ...

Více o městě
2

Prozkoumejte Bakovsko

Bakovsko leží v krajině středního Pojizeří mezi Mnichovým Hradištěm a Mladou Boleslaví, na přímém rozcestí mezi Českým rájem na východě a Máchovým krajem na západě. Krajem protéká řeka Jizera, jeho dominantou je hora Baba nad jejím levým břehem a zřícenina hradu a zámku Zvířetice při břehu pravém.