cal-on-off menu-on-off

Církev československá husitská slaví 90 let

Bakovsko, únor 2010

V neděli 10. ledna jsme  si směli připomenout 90. výročí založení naší církve v Bakově nad Jizerou. Navzdory zimě a sněhové kalamitě to pro nás bylo opravdu radostné setkání. Sbor Prokopa Velikého se celý zaplnil věřícími a slavnostní atmosféru bohoslužby, kterou vedl bratr farář Pavel Pechanec, umocnil hudební doprovod pěveckého souboru „Levamentum“ z Liberce.

Rádi bychom vás také alespoň krátce provedli historií  naší náboženské obce, která patří v královéhradecké diecézi i v republice k nejstarším. O její vznik se zasloužil Antonín Blahout, místní katolický kaplan. Nebál se církevních zákazů ani hrozeb exkomunikace z církve a tak v roce 1919 sloužil první vánoční bohoslužby v kostele svatého Bartoloměje v mateřském jazyce. Jeho statečný počin byl bakovskými občany opravdu vstřícně přijat, což se projevilo v zájmu o založení náboženské obce. Stalo se tak 28. dubna 1920 a do nové církve se v prvním roce její historie přihlásilo 1468 členů.

Náboženská obec Církve československé začala v Bakově žít velice intenzivním životem. Mladá církev nejprve využívala kostel svaté Barbory zapůjčený obecním zastupitelstvem. Obětavostí členů naší církve a podle návrhu bakovského rodáka akademického malíře Rudolfa Livory se podařilo tehdy zchátralý a značně zanedbaný objekt opravit. Ačkoli obecní zastupitelstvo propůjčilo naší církvi zmíněný kostel k trvalému užívání, nařídila r. 1925 Okresní politická správa v Mnichově Hradišti navrátit objekt bývalému vlastníku, římsko-katolické církvi. Bylo to bolestné, ale ani ztráta kostela nepodlomila činnost církve. Bohoslužby se konaly v kreslírně měšťanské chlapecké školy a  v letním období bývaly i pod širým nebem v Komenského sadech. Toto provizorium se členové rozhodli řešit zakoupením pozemku v Husově ulici a následnou stavbou nového kostela. Jeho slavnostní otevření se konalo 25. října 1931 za přítomnosti patriarchy CČS(H) Gustava Procházky. Sbor Prokopa Velikého byl postaven podle návrhu zdejšího rodáka, architekta Josefa Studničného. Měl být původně rozsáhlejší a spojený s farou, ale pro nedostatek finančních prostředků byly plány zredukovány.  Přesto se musíme upřímně obdivovat úsilí a obětavosti našich předků, kteří se o postavení našeho sboru zasloužili.

Současný život Církve československé husitské probíhá na dvou místech. Prvním je zmíněný Sbor Prokopa Velikého, kde se bohoslužby konají od Velikonoc do Svátku zesnulých. Přes zimu využíváme vytápěnou modlitebnu na farním úřadu v ulici 5. května 513. Z důvodů rodičovské dovolené sestry jáhenky Kateřiny Havelkové jsou bohoslužby dočasně omezeny na druhou a poslední neděli v měsíci, vždy od 9 hodin. Oba prostory, sbor i modlitebna, slouží nejen věřícím k bohoslužebným setkáním, ale staly se místem konání koncertů, dětských divadelních představení, přednášek či výstav, na něž je podobně jako na bohoslužby srdečně zvána široká bakovská veřejnost.

Rada starších CČSH v Bakově nad Jizerou 

Církev československá husitská slaví 90 let

Sbor Prkopa Velikého

Sbor Prkopa Velikého

 
Církev československá husitská slaví

Církev československá husitská slaví

 
 
Vytvořeno 8.2.2013 19:58:14 | přečteno 15x | magdalena.bulirova

Rozcestí středního Pojizeří

Bakov nad Jizerou je město okresu Mladá Boleslav. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 000 obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi) ...

Více o městě
2

Prozkoumejte Bakovsko

Bakovsko leží v krajině středního Pojizeří mezi Mnichovým Hradištěm a Mladou Boleslaví, na přímém rozcestí mezi Českým rájem na východě a Máchovým krajem na západě. Krajem protéká řeka Jizera, jeho dominantou je hora Baba nad jejím levým břehem a zřícenina hradu a zámku Zvířetice při břehu pravém.