cal-on-off menu-on-off

Eva Mikanová a Jiří Ignác Linek

Bakovsko, únor 2009

PhDr. Eva Mikanová, obrázek se otevře v novém okně

Jen málo muzikologů se až dosud věnovalo české kantorské hudbě 18. století, jejímž významným představitelem je bakovský Jiří Ignác Linek. K těm, kteří se nezalekli pracného, obtížného průzkumu této hudební oblasti patří PhDr. Eva Mikanová, CSc. Věnovala pozornost především Linkovi a stala se současnou největší znalkyní jeho života a díla.

V měsíci lednu se dožila dr. Mikanová jubilejních 75 let. Z jejího životopisu se dovídáme, že po mamince, která byla učitelkou a absolvovala státní zkoušku z hudby, měla absolutní hudební sluch a od útlého mládí lásku k hudbě. Po maturitě na gymnaziu byla přijata na filosofickou fakultu Karlovy univerzity, kde studovala hudební vědu a historii. A právě tam nastala osudová chvíle jejího sblížení s hudbou J. I. Linka. Profesor dr. Mirko Očadlík jí doporučil, aby svou úspěšnou seminární práci o Vánocích J. J. Ryby rozšzířila o Velikonoce, které mají v české hudbě také svůj význam. Jako příklad uvedl Linkova sepolkra, to byly skladby určené k provozování o velikonočních svátcích. Tak se stal Jiří Ignác Linek a jeho sepolkra předmětem diplomové a také dizertační práce Evy Tomandlové, pozdější Mikanové. Znamenalo to naučit se číst kurent, staré písmo používané do 18. století, umět převádět staré hudební klíče do houslového a basového a také umět spartovat, to je zpracování partitury z jednotlivých hlasů. To byla časově i odborně zvlášť náročná činnost, spartace tří Linkových sepolker trvala třičtvrtě roku.

A potom nastal už častý kontakt s Bakovem, s bohatstvím jeho archivů, s bakovským historiky a hudebníky, zejména s Karlem Hastíkem a s učiteli Aloisem Havlem a Josefem Černým. Bylo nezbytné prostudovat a z velké části přepsat spoustu písemností, které byly v Bakově uloženy. S vypětím všech sil a za pomoci svého budoucího manžela se to dr. Mikanové podařilo, rozsáhlá studie o Linkovi a jeho sepolkrech byla dokončena, odborníky vysoce hodnocena a v roce 1969 uznána jako dizertační práce.

Významným obdobím života dr. Mikanové bylo její působení v Ústavu pro hudební vědu Akademie věd v Praze. Zejména se jí splnilo velké přání prostudovat celé Mladoboleslavsko, najít a posoudit zachované hudební materiály od nejstarších dob do 1. poloviny 19. století. V průběhu 4 let měla za úkol stejně zmapovat dalších dvanáct okresů. Úmorná práce spojená s neustálým cestováním a pobytem v často neutěšených prostorách nejrůznějších archivů a kostelních kůrů jakoby neměla konce. Povzbuzením byla radost z každého objevení něčeho dosud neznámého. Výsledkem úsilí, na kterém se v dalších časech podíleli ještě tři vědečtí pracovníci, byla publikace „Prameny české hudby“, naprosto unikátní katalog hudebnin.

Po roce 1969 dr. Mikanová pokračovala ve své badatelské činnosti na Mladoboleslavsku, Sobotecku, Turnovsku a v České Lípě, ve všech místech jakoby spojených s Jiřím Ignácem Linkem a s rodem Valdštejnů. Všude nacházela dostatek pochopení muzejníků a archivářů.V osmdesátých letech rozšířila svůj zájem o celé Pojizeří.

Výsledky své badatelské činnosti a získané podrobné znalosti uplatnila ve svých článcích a vědeckých pojednáních publikovaných v celostátních odborných a regionálních časopisech a sbornících, v rozhlasových relacích a mnoha přednáškách v různých místech naší republiky. Hlubokou znalost Linkovy hudby prokázala v předmluvách k vydávaným Linkovým skladbám.

Linkova hudba Evě Mikanové učarovala. Nevynechá žádnou příležitost  si poslechnout jeho skladby v rozhlase, dokud to její zdravotní stav dovoloval, také na koncertech. A prostřednictvím Linkovy hudby si oblíbila i jeho rodné město Bakov a v něm zejména barokní sousoší sv. Trojice a premierové dějiště většiny Linkových skladeb, kostel sv. Bartoloměje. A také Klokočku a odtud cestu do Kláštera. Škoda, že její dlouhodobá nemoc takovou procházku neumožňuje. Moc bychom jí to přáli. Houževnatost, s jakou čelila mnohým životním strastem, nevšední pracovitost, zaujetí pro věc a veliká skromnost jsou vlastnosti, pro které si jí velice vážíme. Při příležitosti životního jubilea jí patří naše poděkování a blahopřání. 

Ing. V. Černý

Vytvořeno 8.2.2013 18:57:36 | přečteno 127x | magdalena.bulirova

Rozcestí středního Pojizeří

Bakov nad Jizerou je město okresu Mladá Boleslav. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 000 obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi) ...

Více o městě
2

Prozkoumejte Bakovsko

Bakovsko leží v krajině středního Pojizeří mezi Mnichovým Hradištěm a Mladou Boleslaví, na přímém rozcestí mezi Českým rájem na východě a Máchovým krajem na západě. Krajem protéká řeka Jizera, jeho dominantou je hora Baba nad jejím levým břehem a zřícenina hradu a zámku Zvířetice při břehu pravém.