cal-on-off menu-on-off

Moje objevy v místních dějinách

Anna Veverková

Bakovsko, květen 2014

Historiku, jenž léta bádá v archivech, se občas podaří odhalit vlastní jméno osoby, která tu po desetiletí žila a literárně tvořila pod pseudonymem či opravit datum, jež náleží jiné osadě, objevit dům, kde bývala bakovská sladovna a po ní lázeň, v terénu objevit dělostřelecké okopy z války v roce 1866 atd. 

Rád se s milými čtenáři Bakovska o některé objevy nebo opravy v následujících číslech časopisu podělím. Vede mě k tomu historické poslání vykládat dějiny každé doby objektivně, pravdivě a bez romantických příkras.

Anna Veverková

Letos v lednu uplynulo 145 let od jejího narození.

Její jméno jsem kdysi objevil v publikaci o Národním divadle, kde byl uváděna jako vynikající altistka, pěvkyně, která nastudovala jako první významné postavy světových operních skladatelů. Teprve když jsem si přečetl její dívčí jméno Kettnerová, hned jsem byl doma. Anna Kettnerová pocházela ze staré bakovské rodiny, usedlé v místě už v 17. století. Její někteří rodinní předchůdci po mužské linii byli vynikající pěvci, jako např. František Kettner, který zpíval bas pod vedením regenschoriho J. I. Linka na zdejším kůru. Rodině náležel dosti značný majetek: barokní dům č. 5 na rohu náměstí s rozsáhlými polnostmi a lukami. Po požáru v roce 1865, který zachvátil domy na jihozápadní straně rynku, se majitel kettnerovny Jiří Kettner odstěhoval s rodinou do Prahy, i když se požár zastavil u jeho domu, zatímco všechny jeho hospodářské budovy pohltil oheň.

Dcera Anna Kettnerová se narodila 12. ledna 1869 v Praze. Měla značný pěvecký talent, jenž rozvíjela soukromým studiem u známých učitelů zpěvu Pivody, Ad. Čecha a M. Angra. Od dětských let často vystupovala v bakovské radnici při studentských programech. Všiml si ji i zdejší regenschori Vojtěch Horčička a napsal si o ní pochvalné uznání do svého deníčku. Roku 1901 se provdala za basistu Veverku, člena orchestru Národního divadla a operního režiséra. Sama se stala členkou opery Národního divadla v Praze, na jehož prknech poprvé vystoupila 7. července 1894 v úloze Azuceny v Trubadúru. Vynikla v úlohách Krasavy v Libuši, Veruny V Studni, Ortrudy a Vlasty v Šárce, Háty v Prodané nevěstě, Káči v Čertu a Káče, proslula i hraběnkou Lomikarovou v Psohlavcích, Amnesis v Aidě, výtečnou Carmen a jinými rolemi. Později působila v Německu, kde získala angažmá v mnoha operních divadlech, protože se spolu s manželem nepohodli se správou Národního divadla. Zpívala a hrála v Norimberku, Düsseldorfu, Brémách a v Elberfeldu. Hostovala ve Vídni, Mnichově a Drážďanech. Po návratu do Čech zakotvili v Plzni, kde pokračovala v pěvecké dráze. Nakonec se usadil v roce 1931 v Holoubkově u Rokycan. Bakov pojímala za své rodné město, neboť sem každé léto její rodina dojížděla na zotavenou. Spolu s ostatními sourozenci účinkovala od dětství v prázdninových studentských akademiích a koncertech v bakovské radnici.

Její dva bratři se po ekonomických studiích vypracovali do vedení bank v Praze a v Brně. Sestra Marie Kettnerová byla rovněž nadaná zpěvačka. Vdala se za novináře a spisovatele Rudolfa Jaroslava Kronbauera, kterému v r. 1893 porodila dceru Jarmilu, později známou dramatickou umělkyni Národního divadla v Praze, oceněnou titulem zasloužilá umělkyně. I této slavné herečce byl Bakov druhým domovem, v němž trávila prázdniny a volné chvíle a kde měla od dětství spoustu přátel. Po zbourání kettnerovny na rohu náměstí v roce 1953, přijela do městečka, z něhož vymizel společenský život, už jen několikrát. Tehdy pobývala v domku pod kostelem a nakonec zklamána si nechala odstěhovat nábytek na obyčejném valníku, taženém traktorem zn. Svoboda, řízeném Václavem Nedvědem, do Brandýsa nad Labem. Bylo to smutné loučení s milovaným Bakovem. (Kupodivu naposled jsem se s ní setkal v jednom podvečeru v jarních měsících roku 1956, kdy navštívila dům mých rodičů, aby se s nimi poradila, jak budou společně postupovat proti vyvlastnění jejího pole a naší zahrady za účelem výstavby bytových domů. )

 -ář

Anna Veverková (r. Kettnerová) - z archivu Národního divadla

Anna Kettnerová

Anna Kettnerová

 
Anna Kettnerová, 23.11.1899 (Čert a Káča)

Anna Kettnerová, 23.11.1899 (Čert a Káča)

 
 
Vytvořeno 15.5.2014 8:50:17 | přečteno 35x | magdalena.bulirova

Rozcestí středního Pojizeří

Bakov nad Jizerou je město okresu Mladá Boleslav. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 000 obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi) ...

Více o městě
2

Prozkoumejte Bakovsko

Bakovsko leží v krajině středního Pojizeří mezi Mnichovým Hradištěm a Mladou Boleslaví, na přímém rozcestí mezi Českým rájem na východě a Máchovým krajem na západě. Krajem protéká řeka Jizera, jeho dominantou je hora Baba nad jejím levým břehem a zřícenina hradu a zámku Zvířetice při břehu pravém.