cal-on-off menu-on-off

Radní dům v Bakově nad Jizerou

Náměstí, obrázek se otevře v novém okně

O Bakovu jako městečku se píše už v srpnu 1345 v postupné smlouvě mezi klášterskými cisterciáky a pány ze Zvířetic. Skutečného povýšení dosáhlo městečko až 28. července 1497, kdy mu byla udělena králem Vladislavem II.  pečeť s městským znakem a tržní právo. V 16. století už konšelé úřadovali v místnostech vlastní radnice. Poprvé se o radnici zmiňuje urbář panství zvířetického z roku 1590. Budova radnice stála na nároží Bělské ulice a  nedávno založeného náměstí. V roce 1770 obdržela číslo 44, po přečíslování na počátku 19. století pak číslo 59. Průčelí radnice směřovalo do ulice Bělské (dnes Linkovy), za ním stál mohutný panský dům bednářovský, jenž spolu s radnicí tvořil severozápadní stranu náměstí. Rad nice byla vystavěna z kamene do výše prvního patra. V přízemí byla umístěna krčma a věznice, v patře kancelář. Hranice severozápadní strany pozemku byla stanovena v prodloužení stavební čáry se severozápadní stranou původní návse, dnes ulice Alšovy. Stejnou hranici měl dům bednářovský a protější dům v ulici Bělské. Znamená to, že dnešní domy v severozápadní straně náměstí ještě nestály: č. 13, 208, 60,61 a 190. Byly postaveny v létech před číslováním domů (č. 13 před rokem 1770), respektive (č. 60,61 v létech  1771 – 1812).

Radnice byla generálně přestavěna v roce 1625, kdy zřejmě dostala i věž, která měla podobu  věže na bakovské pečeti z roku 1497. V roce 1643 vyhořela do základů jako celé městečko. Obnovena byla roku 1651. Radnice spolu s velkým patrovým domem bednářovským náležela vrchnosti, jež ji v květnu 1678 prodala bakovské obci za 460 kop míšeňských. Už v srpnu téhož roku ji odkoupil krčmář Petr Tauchman ze sousedního Trenčína za 520 kop. Dne 16. 8. 1680 je radnice opět v držení bakovské obce, která ji získala zpět za 540 kop. Neměla však tolik peněz, a proto ji splácela postupně. Poslední splátka proběhla až v roce 1701.

V konci 18. století byla stará radnice již  v dezolátním stavu. Kamenné zdi byly rozpuklé a rozestoupené. Radní se rozhodli v roce 1795, za velké účasti sousedů, postavit novou radnici na jihozápadní straně náměstí v prostoru mezi domy Jana Hradiského a Augustyna Fibigera, tedy v místech, kde stával bývalý vrchnostenský dům, zvaný „židovna“. Obec jej od vrchnosti koupila na splátky. Poslední splátka byla odevzdána  v roce 1691.

Na novou patrovou budovu se sálem a kancelářemi v patře a hospodou v přízemí, s kanceláří a šatlavou neměla obec dostatek finančních prostředků. Proto musela prodat pole na Hynkovačce vedle císařské silnice. Dům byl započat v roce 1799 a dostavěn v roce 1800. Obdržel číslo 10.

Jeho původní podoba se nedochovala, neboť budova podlehla rozsáhlému požáru v roce 1865. Není znám ani původní popis, ani kresba. Zdá se, že radnice měla průčelí v tehdejším klasicistním slohu. Ve středu průčelí vystupovala ze stavební čáry asi o dvacet centimetrů falešná věž, zakončená nad střechou atikou ve tvaru trojúhelníka. V její přízemní části procházela napříč budovou směrem do dvora mohutná síň, opatřená vraty. V přízemí a rovněž v patře se nacházela směrem do náměstí  čtyři stejně veliká okna, symetricky umístěna po dvou vlevo a vpravo od „věže“, jež byla opatřena dvojnásobně velkým oknem, než byla ostatní. Nad širokým „věžním“ oknem byl umístěn městský znak.

Radnice byla oddělena od sousedních domů průjezdy do vedlejších selských stavení. Budovu č. 9 odkoupilo město do posledních majitelů Huňátů a přeložilo do ní od počátku minulého století městskou správu. Roku 1904 byl průjezd mezi domem č. 9 a radnicí opatřen  stejnými vraty, jako měla budova radnice. Nad ním bylo zřízeno jeviště pro provozování divadelních her. Mezi válkami byl i tento prostor zazděn a opatřen širokým oknem. V jeho útrobách byl vybudován lokál pro účely schůzování místních spolků. Pod západní částí radnice byl vybudován sklep, který sloužil jako úložiště piva.

V roce 1928 se městský úřad přestěhoval do prvního patra nové městské spořitelny, kde sídlí dosud, zatímco spořitelna byla zrušena na počátku 21. století. Popis současné radnice se nachází v knize V.Bednáře, Stezkami domova.

(Na žádost paní Táni Dvořákové zpracoval dr. V.Bednář.)

Vytvořeno 9.2.2013 7:30:45 | přečteno 37x | magdalena.bulirova

Rozcestí středního Pojizeří

Bakov nad Jizerou je město okresu Mladá Boleslav. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 000 obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi) ...

Více o městě
2

Prozkoumejte Bakovsko

Bakovsko leží v krajině středního Pojizeří mezi Mnichovým Hradištěm a Mladou Boleslaví, na přímém rozcestí mezi Českým rájem na východě a Máchovým krajem na západě. Krajem protéká řeka Jizera, jeho dominantou je hora Baba nad jejím levým břehem a zřícenina hradu a zámku Zvířetice při břehu pravém.