cal-on-off menu-on-off

Vojenská služba v českých zemích

Bakovsko, duben 2004

Každý panovník ve středověkých královstvích se obklopoval vojáky, kteří jednak chránili jeho moc, jednak byli vysíláni do válečného pole na obranu země. Král často musel v pozdním feudalismu žádat sněm o souhlas se sejitím zemské hotovosti, která se pak z příkazu panovníka scházela i několik týdnů na určeném místě v zemi. Zemskou armádu tvořila vysoká i nižší šlechta a města. Na žádost krále byl každý feudál povinen vyslat do boje několik rytířů ve zbrani. Například v roce 1592 do boje proti Turkům vyslal studénský pán Jiří Vančura z Řehnic svého hejtmana Petra Plota z Konařin /jinak bakovského občana/ do válek proti Turkům. Plot vyjel do boje se čtyřmi vycvičenými zbrojnoši a ve zdraví se z války také vrátil.

Po třicetileté válce vznikla roku 1649 z příkazu císaře Ferdinanda III. první stálá armáda v Čechách , na Moravě a ve Slezsku. Tvořilo ji několik pluků, do nichž se hlásili dobrovolníci, kteří sloužili na doživotí. V době míru odcházeli žoldáci na dovolenou, která mohla trvat i několik let, než byli zase vyzváni, aby se dostavili ke svému pluku.

Za císaře Josefa II. se armáda několikrát zvětšila. V roce 1781, tedy v prvním roce jeho samostatné vlády, byla stanovena branná vojenská povinnost pro nejchudší vrstvy. Z ní byla osvobozena šlechta, duchovní a inteligence. Dosavadní verbování rekrutů se přeměnilo na všeobecné odvody /asenty/, k nimž byli velmi často násilím mladí chlapci nahnáni. Sloužili pak na doživotí, i když jejich službu často přerušovaly krátkodobé a dlouhodobé dovolené, po jejichž dobu se museli vojáci starat o sebe sami.

Teprve císař František I. zrušil v roce 1802  doživotní službu v armádě. Pro jednotlivé zbraně byla stanovena různá délka vojenské povinnosti: pěšáci – 10 let, jezdectvo – 12 let, dělostřelci – 14 let. Za jeho syna Ferdinanda V. byla vojenská služba v roce 1845 zkrácena na 8 let. Vojáci mívali též přerušovanou vojnu na dlouholeté dovolené a rekruti byli zváni k pravidelnějším a častějším odvodům. Bakováci a mladíci z okolních vesnic museli chodit na odvod do Kláštera, centra správy panství. Po revoluci v roce 1849 se dokonce bakovští branci vzbouřili proti odvodům, takže muselo do města přijít vojsko z boleslavské posádky.

V roce 1868 byl vydán nový branný zákon, který stanovil všeobecnou brannou povinnost v délce tří let, u námořnictva čtyř roků. Po absolvování vojny byli záložníci převedeni do zálohy, trvající 7 let, a do zeměbrany v délce 2 let. Před první světovou válkou byly zavedeny dva odvody do roka. Vojenská služba byla zkrácena na 2 roky, u vybraných druhů zbraní byla služba ponechána v délce 3 let a u námořnictva stále ještě na dobu 4 let. Po odchodu do zálohy měli záložníci stanovenu sedmiletou dobu zálohy a dva roky zeměbrany tak, jako to bylo stanoveno už v roce 1868.

Vojenská služba v Československé republice

Na základě první československé ústavy byl vyhlášen branný zákon, který zaváděl všeobecnou brannou povinnost.  Délka vojenské služby byla stanovena na 14 měsíců, od roku 1924  byla délka služby stanovena na 18 měsíců. Od roku 1933, kdy se změnila mezinárodní situace, byla vojenská prezenční služba prodloužena na dva roky. Výcvik záloh byl stanoven v rozsahu čtyř cvičení v délce 14 dnů, důstojníci a rotmistři byli povinni absolvovat pět vojenských cvičení v délce jednoho měsíce. V té době nastupovalo ročně do armády 70 tisíc mužů. Podle novelizovaného  branného zákona z roku 1927, kdy byl zaveden systém  náhradní zálohy, byli někteří odvedenci /otcové rodin, majitelé zemědělských usedlostí, živnostníci a obchodníci/ osvobozeni od vojenské služby a převedeni do náhradní zálohy. Po druhé světové válce byl uplatňován předchozí zákon z roku 1933. Vojenská služba trvala 2 roky.  Vznik branné povinnosti byl stanoven na 17 let, k odvodům se chodilo v 19 letech a na vojnu se nastupovalo po dvacátém roce podle zdravotního stavu u odvodu. Od druhé poloviny padesátých let se nastupovalo na vojnu v 19 létech.

V roce 1949 byl přijat nový branný zákon, jenž stanovil všeobecnou brannou povinnost pro muže  od 17 let do 60 let v délce 24 měsíců. V 50. létech byla vojna prodloužena pro některé ročníky až na 31 měsíc. Podobně tomu bylo i v roce 1961 v době tzv. berlínské krize. Vysokoškoláci měli, počínaje druhou polovinou padesátých let, stanovenu roční vojenskou službu po absolvování studia na vojenské katedře příslušné vysoké školy.

V roce 1990 byl branný zákon novelizován. Vojenská služba byla zkrácena na 18 měsíců a zavedena civilní služba. Další novela z roku 1993 dokonce zkrátila základní vojenskou službu na pouhých 12 měsíců.

V roce 2003 bylo nejvyššími státními orgány rozhodnuto, že základní vojenská služba, tím i civilní služba budou od roku 2005 zrušeny a v České republice bude zavedena profesionální armáda. Poslední branci v počtu jednoho tisíce mužů nastoupili do základní vojenské služby 30. března roku 2004. Jejich služba potrvá do konce letošního roku.

Služba v armádě, která vychovávala po dobu vojenské služby mladé muže k odvaze, statečnosti a samostatnosti, tedy  končí. Někteří namítají, že  kolektivní výchova v armádě  přetvářela z chlapců chlapy. Naučila je pořádku, kázni i osobní hygieně, ale i odříkání a vedla je k přípravě na tvrdý život. Zvláště připravovala k hrdosti na vlastní zem a k pohotové obraně. Na druhou stranu je si třeba uvědomit, že soudobá vojenská technika vyžaduje opravdové zkušené vojáky, dokonalé profesionály, odpovídající svými znalostmi a schopnostmi podmínkám boje proti nepříteli včetně terorismu.

-ář

Vytvořeno 7.2.2013 22:53:34 | přečteno 90x | magdalena.bulirova

Rozcestí středního Pojizeří

Bakov nad Jizerou je město okresu Mladá Boleslav. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 000 obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi) ...

Více o městě
2

Prozkoumejte Bakovsko

Bakovsko leží v krajině středního Pojizeří mezi Mnichovým Hradištěm a Mladou Boleslaví, na přímém rozcestí mezi Českým rájem na východě a Máchovým krajem na západě. Krajem protéká řeka Jizera, jeho dominantou je hora Baba nad jejím levým břehem a zřícenina hradu a zámku Zvířetice při břehu pravém.