cal-on-off menu-on-off

Vzpomínka na kdysi úspěšný sport

Bakovsko, leden 2005

V právě probíhajících zimních měsících je tomu už 75 let, kdy v našem městě zakotvil nejrychlejší kolektivní sport – lední hokej. V osmadvacátém roce začala zima neobyčejně dlouho. Ještě v prosinci kvetly po mezích a lukách polní květy a nic nedávaly tušit, že nastane jedna z nejtužších zim, která se protáhne téměř až do jara. Zatímco hospodáři lomili rukama, bakovští bruslaři, děti i dospělí, se radovali z pohybu na bruslích po Staré Jizeře, tůni Pod Zemanova či na tůních u železničních mostů. Mezi dospělými byla snaha zahrát si hokej, jak to viděli někteří v Mladé Boleslavi. Neměli však ani základní hokejovou výzbroj. K pohybu po ledě používali bruslí na kličku, jen Karel Halva vlastnil brusle, tzv. „džeksny“, pevně přišroubované ke svým pracovním botám. Průkopníci bakovského hokeje Noll, Tregl, Tuzar, Halva, Hofman, zvaný Indi, Rejzek, bratří Opltové, Bareš, MUDr. Opočenský, bratří Vavřichové, Pešán a další byli brzy chtiví si to rozdat s nějakým soupeřem. Proto se vydali v konci zimy r. 1929 do Bělé pod Bezdězem, kde ve dvou urputných mačích zvítězili 10:4 a 12:0.

Na druhý svátek vánoční v roce 1929 byla svolána ustavující schůze všech příznivců ledního hokeje do hostince „U České koruny“ na severní straně náměstí, jehož nájemcem byl Karel Zikmund starší, zvaný „Starej Zikmund“, táta bakovských sportovců. (Jeho syn Karel měl pronajatu radnici. ) Ustavený oddíl se stal pododborem SK Bakov. Téhož dne se konalo na tůni Pod Zemanova první propagační utkání v Bakově. Ještě v témž odpoledni se obě mužstva přesunula do Mladé Boleslavi, kde sehrála další zápas, který skončil drtivou porážkou Bakovských v poměru 0:30. Na lépe bruslícího a technicky zdatného soupeře Bakováci ještě neměli.

V sezoně 1930/31 získal hokejový pododbor povolení od ředitelství ČSD v Hradci Králové založit kluziště na jedné z tůni u železničních mostů. Ohradili si hřiště mantinely vysokými 20 cm a zřídili branky. Od samého začátku měli potíže s trávou, která prorůstala v ledu, ale i s výrostky, kteří za pozdních večerů rupali led či rozbíjeli jednoduché mantinely, které si mnozí z Bakováků odnášeli domů. V této sezoně sehráli celkem 9 zápasů (z toho tři na domácím hřišti) v málo uspokojivém poměru 19:48. V následující sezoně se Bakovští přihlásili do Severočeské Fleischmannovy župy a v jejím mistrovství, hraném v jednom dni, skončili na třetím místě za BK Ml. Boleslav a Jičínem. Úspěch přinesl do pododboru větší aktivitu. Zřídili samostatný hokejový odbor SK s názvem HOSK Bakov, do jehož čela zvolili obětavého Františka Kunu. Nový výbor našel porozumění u městské rady a odkoupil od ní za uznávací poplatek prutníky „Na Plácku“, přiléhající svou užší stranou k malobělské cestě. Proutí bylo prodáno místnímu košikáři Zellerovi, pařízky vykopali nezaměstnaní Vepřík a Nykl. Oddíl nechal vztyčit vedle kluziště dřevěné sloupy, mezi něž natáhl elektrikář Zikmund lana pro osvětlení kluziště. Navíc byla vybudována dřevěná kabina, která sloužila hokejistům i bruslařům. Nejčastějšími soupeři bývala družstva BK Ml. Boleslav, Kosmonosy, Mnichovo Hradiště, Turnov, Dolní Bousov, Bělá a další.

V roce 1938 zakoupil výbor nové kanárkově žluté dresy s bleděmodrým kruhem na prsou, v němž svítila pěticípá hvězda. Podle tehdejšího písničkového hitu Já mám doma sedm žlutých kanárů dostalo mužstvo přezdívku Devět žlutých kanárů, i když devátý hráč, brankář, chytal ve svetru jiné barvy. V té době hráli: Cingroš, Kočí, Šprdlík, Tregl, Tuzar, Koloc, Hais, Bartoš, Pavlišta, Horčička, Hofman, Kotek, Bareš, Hyka J., Jíra, Peterka, Hoffmann a další. Někteří starší hráči z mužstva postupně odcházejí. Na počátku válečné doby má HOSK dvě družstva dospělých, a po jednom dorostu a žáků. V sezoně 1942/43 dosáhli Bakováci prvního významného úspěchu: probojovali se do divizní soutěže Severočeské župy, kde měli za soupeře BK Ml. Boleslav, SK Nová Paka, SK Jičín a Spartu Kopidlno. Ač po dobrých výkonech nemusel HOSK Bakov sestoupit, ocitl se v následujícím roce opět v nižší soutěži, nebot’ divize byla zrušena. Bakovský hokej měl za války zvuk. Přijížděla sem zejména pražská družstva, jako Meteor Bubeneč, ČSAK Praha, STK Smíchov, KA Čerti Praha, Údolí raků Praha i Sparta, která tehdy v Bakově prohrála po nadšeném výkonu domácích brankou Tuzara. Vedle prvního mužstva měl HOSK i výborný dorost, který v prvním poválečném přeboru župy zvítězil s velkou převahou. Za dorost nastupovali Křtinský, Kuna, Bednář J., Bílek J., Šimon J. st., Bartoš J., Kameník, Bartoš F., Macek, Tregl M., Pecha, Odnoha, Noháč.

V roce 1948 HOSK zaniká a přechází pod Sokol Bakov, pod jehož hlavičkou hraje až do roku 1953, kdy přijímá nový název Slavoj Bakov, v jehož dresu (od roku 1958 pod názvem TJ Lokomotiva Bakov) dosáhl největších úspěchů. V družstvu se vystřídali Noll. J., Bednář J., bratří Bílkové, Bartoš J., Šimon J. st., Bím, Bartoš F., Kameník, Noháč, Vavřich J. Rybka, Mastík, Taran, Nedoma K., Antoš, Noll E., Tregl V. a další. Mužstvo zvítězilo dvakrát po sobě v létech 1955 a 1956 v krajském přeboru Libereckého kraje (Žádné mužstvo z tehdejšího Liberecka nehrálo vyšší soutěž. ) V roce 1956 se Bakováci účastní kvalifikace o postup do divize. Neuspěli se Spartakem Smíchov B (kde hrál bývalý reprezentant Konopásek) a se Sokolem Černošice (s bývalými reprezentanty Roziňákem a Kobranovem). V roce 1957 vstoupili jako přeborníci kraje opět do kvalifikace o postup do divize. Tentokrát neuspěli s celky Jiskrou Dvůr Králové a Lovosicemi.

V roce 1954 se vytáhli dorostenci Vavřich, Šimon J. ml., Rajtr, Málek, Dvořák D., Bednář V., Materna, Nedoma F. a Kouba, kteří zvítězili v krajském přeboru, stali se vítězi republikového přeboru DSO Slavoj (ve finále porazili Slavoj Č. Budějovice) a v postupu do republikového přeboru podlehli až Spartě Praha (5:7). V sezoně 1956/57 měl Bakov opět dobrý dorost., v jehož družstvu se objevují Kuna, bratří Ondřasinové, Nevyhoštěný, Dvořák J., Vosála, a další nadějní hokejisté. O lední hokej se tehdy v Bakově starali pánové Krejbich, Volman, Bílek M., Bednář J., Plocha, Stehlík, dr. Bartoš, Šrejma, Průšek, Bandas, Falát, Marek, S. Oplt a další.

Rok 1960 tvoří zlom v bakovském hokeji. Jednak došlo k politickému přebudování krajů a Bakov se octl ve Středočeském kraji, kde byl zařazen do I. B třídy, jednak MěstNV Bakov v čele s tehdejším předsedou Masákem vybudoval v rámci akce „Z“ nový stadion na hřišti za sokolovnou. Nejdříve byla zřízena betonová plocha s mantinely a ochrannými sítěmi, pak kabiny a přírodní tribuna s betonovými stupni pro 700 diváků. V dalším roce pak byla vybudována tribuna nad kabinami pro 300 diváků. Bakovští hokejisté se městu odměnili dobrými výsledky. Obsadili 1. místo v I. B třídě a postoupili do krajského přeboru (kdysi divize), tehdy třetí nejvyšší soutěže v celé republice. V následující sezoně 1961/62 se Bakováci stali přeborníky Středočeského kraje a postoupili do kvalifikace o II. ligu. Jejich soupeři Slavoj České Budějovice B a Sparta Praha B byli opět nad jejich síly, jak psal deník Československý sport. Mužstvo pod vedením trenéra J. Bednáře hrálo ve složení: Noll J., Bednář J., Bílek, Konopka, Vavřich A., Šimon J. st., Šimon J. ml., Antoš, Rajtr, bratří Nedomové, Rybka, Mastík, Lafek a Stejskal L. V krajském přeboru, tedy v třetí nejvyšší soutěži, se bakovští hokejisté drží až do sezony 1966/67, kdy po šestiletém působení sestoupili do nižší krajské soutěže. V tomto dlouhém období hráli za 1. mužstvo Noll J., bratří Bednářové, Česák, Rajtr, Klemenc, bratří Ondřasinové, Antoš, Šimon J. st. a ml., Stejskal, Nedoma F., Kuna, Oplt, Cihlář, Nevyhoštěný, Horák, Novák J. a Fr., Hašl, a MUDr. Šupej.

Od roku 1961 se věnuje systematicky žákům učitel zdejší školy dr. Bednář. Pod jeho vedením se žáci stali pětkrát okresními přeborníky a v létech 1970 a 1971 se probojovali až do finále krajského přeboru, kde vždy skončili na druhém místě za Kladnem. Se svými svěřenci postoupil trenér do dorostu a přivedl je do krajského přeboru, kde se v létech 1972 –76 vždy umístili ve středu tabulky, i když byli jediným družstvem bez umělé ledové plochy. Za žáky, posléze i dorostence tehdy hráli Hemzal, Linhart, Brzobohatý, Kysela, Janů, Hons J., Čech, Stejskalové J. a Z., Linka, Bednář, Tylchert, Malhaus, Lekešové J. a M., Treglové V. a P., Honc F., Št’astný, Paulus a další.

Družstvo dospělých hraje v sedmdesátých létech okresní přebor, ve kterém v roce 1973 zvítězilo, ale v kvalifikaci do krajské soutěže neuspělo. Hrálo v sestavě: Česák, Bílek, bratří Raichlové, Blecha, Mužák, Pelant, Cihlář, Bubák, Brzobohatý, Volman, Kvasnička, Vavřich, Žďánský a Pelikán. V osmdesátých létech pro nedostatek ledové plochy hraje pouze družstvo dospělých a žáků pod vedením trenérů J. Bednáře, Kříže, Stejskala, J. Ondřasiny, Fialy.

V osmdesátých létech pracuje v oddíle už jen několik funkcionářů. Vedle předsedy F. Bartoše (později J. Šimona st., ) obětavě se účastní veškeré práce Bednář J., Stejskal J. Karmazín I., Kříž J., Fiala J., Ondřasina J. Činnost výboru se soustředila už jen na žáky. Ale i ti přestávali mít zájem o tuto hru pro svou slabší výkonnost. Po Listopadové revoluci činnost oddílu úplně ustala. V roce 1991 bylo rozhodnuto hokejový oddíl zrušit a výzbroj rozprodat. Hlavní výbor TJ dokonce prodal i nové mantinely z vodovzdorné překližky, které byly připraveny k namontování.

 Bakov nad Jizerou byl posledním místem, kde se lední hokej držel až do počátku 90. let. (Za Dolní Bousov, kde se hrálo ještě v konci devadesátých let, nastupovali už jen Boleslaváci. ) Dnes se hraje pouze v místech s umělou ledovou plochou, kde je možná téměř celoroční příprava na ledě, čímž se výrazně zvýšila úroveň českého hokeje, i když ho nehrají nejtalentovanější hráči, protože neprobíhá systematický výběr do žákovské přípravky. „Rybníkářům“ odzvonilo. Zbyla jen krásná vzpomínka.

(Podle publikace Dr. V. Bednáře 50 let bakovského hokeje (1980) a zápisových knih výboru oddílu hokeje. )

-ář

Vytvořeno 8.2.2013 10:40:15 | přečteno 27x | magdalena.bulirova

Rozcestí středního Pojizeří

Bakov nad Jizerou je město okresu Mladá Boleslav. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 000 obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi) ...

Více o městě
2

Prozkoumejte Bakovsko

Bakovsko leží v krajině středního Pojizeří mezi Mnichovým Hradištěm a Mladou Boleslaví, na přímém rozcestí mezi Českým rájem na východě a Máchovým krajem na západě. Krajem protéká řeka Jizera, jeho dominantou je hora Baba nad jejím levým břehem a zřícenina hradu a zámku Zvířetice při břehu pravém.